Nebo si na místo číslovky 44 doplňte tu Vaši. Je to 36, 48, 52 nebo 66? Je to fuk. Čtěte dál.
Vlastně jde o to, že kdykoliv máte možnost se k životu postavit čelem, vzít ho do vlastních rukou a rozhodnout se pro zlepšení nebo změnu ve svém životě. A to i ve chvílích, kdy nejde vše podle plánu.
Je 14.3. 2017 a je to den, kdy spouštím tento BLOG. A to proto, že MUSÍM. Jsem natolik plná některých informací v oblasti vztahové gramotnosti, že už to nemohu déle odkládat. Chci sem postupně přidávat své znalosti, které jsem nasbírala za svůj život. Za svůj vlastní život, ale i za život stovek mých cestovatelských přátel, kteří jsou většinou nezadaní.
Toto mé prostředí mě vedlo k obrovské touze odhalit tajemství úspěšných partnerských vztahů. Potřebovala jsem to především já sama. Během té cesty poznávání jsem se hodně naučila, a na tomto blogu bych se o to s vámi ráda dělila a sdílela vše, co mi zafungovalo.
Jmenuji se Jarmila, mám dnes narozeniny a jaro mám moc ráda. Je to ta energie probuzení, která může i nám pomoci v nastartování nových pozitivních změn.
Osobně jsem se v posledních měsících potýkala s pocitem stagnace. Dost jsem se tím trápila. Možná i vy máte nějaké trápení. Možná nejde vše dle vašich představ.
A proto jsem se rozhodla pro pohyb vpřed. Přála jsem si k narozeninám krokoměr, který mi pomůže k té správné motivaci. A jak vypadá mé rozhodnutí?
Co si od toho slibuji?
Takhle to mám teď naplánované a moc se na to těším. Chtěla bych vás inspirovat k tomu, abyste i vy začali s něčím novým, co jste odkládali nebo co chcete nově zařadit do svého života.
Využijte také jarní energii k novým začátkům. Napište mi do komentářů, s čím začínáte vy. Pokud vás bude více, třeba dám dohromady virtuální prostor, kde se budeme moci vzájemně podpořit. Já svůj veřejný závazek udělala a ten mi pomůže udržet moje předsevzetí. Udělejte ho taky.
Vaše Jar(o) mila, která má ráda jaro a nové začátky
Milá Jarmilka,
viem, o čom hovoríš… ja som si tiež v 51ke povedala, že stačilo. Síce nevyzerám tak dobre, ako Ty, ale o to je to ťažšie a náročnejšie, keďže sa k tomu pridali aj vážne problémy v rodine. Ja mám lepšiu vec, ako krokomer – aplikácia Nike v mobile, ktorá mi počíta kilometre.. sú síce ročné závierky, ale pomaly sa prepracujem aj k denným kilometrom. je to veľmi zábavná aplikácia, keď sa Vám na priechode pre chodcov z kabáta ozve „Training wurde unterbrochen 🙂 a tvárite sa, že to nie vy 🙂 a tie metre nabádajú k ďalšej chôdzi, k prekonávaniu seba. medzitým som sa prepracovala aj ku kontrole stravy – pozor, jem všetko, len málo, a veľakrát 🙂 takže prvých 9 kíl je za mnou… pri mojej konštrukcií to ešte nikto nepostrehol, ale čakám, kedy sa tak stane 🙂 a motivácia – keďže je to naozaj na mne zatiaľ žiaľ zanedbateľná hmotnosť – aby som sa konečne mohla s Tebou vybrať na turistiku, a nešla 10 km za ostatnými 🙂 a aby mi stále pripomínalo, že drahá, nevyboč – tak si vždy aktuálny mínus napíšem na papier, sfotím a dám do mobilu ako pozadie obrazovky.. takže to mám denne na očiach. a naozaj šťastná budem, keď sa s Tebou vyberiem na výlet. len sa musí trocha okrem mojej kondície zlepšiť aj situácia doma. Prepáč, musela som sa pochváliť takto. Je to v mojom momentálne zložitom období jediná radosť 🙂 pekný deň Tebe (prepáč tykanie) aj všetkým spolucestovateľom
Děkuji za krásný komentář a moc gratuluji k novému začátku. K prvním 9 kg a hlavně k vytrvalosti, s jakou do toho jdete. Vydržte a buďte šťastná hned TEĎ s každou malou radostí. Těším se někdy na setkání :-).
Milá Jarmilko … gratuluji ke krásné 44 … mě v červnu bude o 20 více, ale i tak je to krásné být svěží a fit a nenechat se nikým a ničím odradit….
Byla jsem s vámi na jednou výšlapu v okolí hradu na Sázavě/vypadl mi název/, a často na to vzpomínám.
Nedala jsem si žádný záměr, že něco chci, ale i tak mi do života přichází spousta nápadů a přání. Protože když jsem něco moooc chtěla, tak se nedařilo to dosáhnout,ale když neusiluješ, příliš netlačíš na pilu, jde to jakoby samo. Tak jsem pochopila, že to je tak se vším v mém životě. Chodím pravidelně v okolí Lužnice, s tím krokoměrem to je skvělý nápad, odpočívá ve skříni, u mne nejde o množství kroků,kilometrů, ale o radost z pohybu. Tu někoho potkám, vyměníme si úsměv, tu pohovořím s rybáři a hned je ten den veselejší. Žádného parťáka či parťačku nemám, chodím sama a vnímám energii krajiny, míst , stromů i 300let starých, které tady v okolí máme. Vždy děkuji Matičce Zemi, že tady mohu po ní šlapat a vnímat její krásu.
Děkuji i tobě za úžasný nápad jak spojit lidičky dohromady.
Přeji ti moře lásky, náruč štěstí, klid, pohodu a mír v duši, a požehnání Vesmíru v tvé báječné práci.
Milena
Jarmilo,přeji Vám všechno nej,nej,nej k dnešním narozeninám.
Ahoj Jarmilo,
držím palce, protože jsem si tímto sám „prošel“ a to doslova 😉 Vážil jsem před 4 roky 146 kg a na stará kolena jsem dospěl k názoru, že je čas na změnu. Jenže jak na to??? Na to, abych šel někam k výživové poradkyni na to jsem nepoddajný typ (nerad se nechávám někým komandovat) a chodit někam do posilovny (na to jsem zase stydlivý). Kolo a běh mne nebaví, tak jsem začal chodit.
Nejdřív okolo svého bydliště, kde jsem začínal na nějakých 3 km denně. Zpočátku to bolelo, ale jak psal někdo výše, člověk si časem uvědomí, že se při té chůzi může soustředit na věci, na které nemá čas. Při chození jsem měl čas přemýšlet „o ptákovinách“, na které přes den není čas a přesto to jsou věci, které se řešit musí. Později jsem si navyšoval dávky a začal chodit do práce a z práce pěšky. Vyšlo to na pěkných 10 km denně. Pomocí programu v telefonu jsem si začal počítat kilometry a ročně jsem ušel přes 1.100 km. Nejlepší pocit je, když si po čase uvědomíte, že vám to chození chybí a že z nějakého důvodu nemůžete jít procházku
K tomu jsem samozřejmě změnil životosprávu, opět sám a podle sebe, protože jsou věci v životě které si prostě neodpustím. Takže základ – jím 6x denně menší porce, ale nezbavuji se potravin, které jsem měl rád, jen si je dám jenom na chuť a menší porci a ne 3x do týdne. Další základ je nedlabat po 20 hod nic výživného. Dobře, mám hlad (spíš chuť), tak si dám okurku, mrkev nebo něco zeleného 😉
Závěrem: k dnešnímu dni jsem zhubnul 58 kg, kompletně jsem změnil šatník (o 13 velikostí k lepšímu), nebojím se výletů a vyšších nerovností v krajině a konečně….ženské pokolení v mém okolí začíná vnímat moji přítomnost :DDD
Bohužel i jeden zápor: čím dřív začnete něco dělat pro své tělo a zdraví (myslím tím všichni, kdo toto čte), TÍM LÉPE.
Tím jak jsem své tělo zanedbával, tak jsem si dle slov lékařky „vyčerpal“ slinivku, mám cukrovku a musím si píchat inzulín.
Takže držím palce ve vašem předsevzetí a přeji mnoho zdolaných kilometrů ;))